Ve Finsku žáci pracují s technologiemi už od první třídy. V první a druhé třídě jde hlavně o základní dovednosti, bezpečné používání software, vyhledávání informací na internetu nebo interakce s ostatními přes internet. Ve třetí až šesté třídě se děti navíc učí psaní, focení, natáčení nebo tvorbu videa. Jedním ze samostatných cílů Finského kurikula je práce s ICT. Každý učitel by měl zařadit práci s ICT do různých předmětů.
Tento článek je součástí seriálu o finském školství a ICT, který vznikl na základě rozhovoru s Tiinou, učitelkou třetí třídy a ICT metodičkou na základní škole ve městě Jyväskylä ve středním Finsku. Ve druhém díle budeme mluvit o roli ICT metodika. Jeho hlavním úkolem je mentoring a podpora ostatních učitelů v otázce zapojení informačních a komunikačních technologií do výuky. Nejde zde tolik o technickou stránku, spíš o stránku didaktickou. Aby technologie pomáhaly učení a nepoužívaly se jen proto, že je to dnes moderní.
V rámci studia na Pedagogické fakultě UK jsem měl příležitost strávit jeden semestr ve Finsku přes program Erasmus+. Jedním z témat, které mne zajímaly, byly technologie na místních školách. Vypravil jsem se proto do jedné místní základní školy na kraji města Jyväskylä vyzpovídat místní učitelku třetí třídy, Tiinu, která na škole zároveň plní roli ICT metodičky. ICT metodik je učitel, který pomáhá ostatním učitelům s používáním ICT v jejich předmětech. Nejde tolik o technickou pomoc jako spíš o pomoc didaktickou, tedy aby byly technologie využity účelně a pomáhaly dětem v učení, ne naopak.
Publikuji článek kamaráda Jiřího Řeháka, který je budoucím učitelem ICT a v článku se zamyslel nad budoucností vzdělávání v kontextu moderních technologií.
Tvrdím to neustále, tvrdí to každý, ale stále nic. Učitelé musí mít vyšší platy. Jen málo věcí mě v naší zemi štve více, než naše smutné rekordy ohledně výše učitelské mzdy. Spolu s Maďarskem a Slovenskem okupujeme poslední tři místa ze všech zemí OECD. Mnohdy slýchám, že kvalita učitelů není o penězích a že zvednutí platů nic nevyřeší. Já tvrdím, že nízké platy jsou kořenem všech problémů nejen školství, ale v důsledku i celé naší společnosti.
Je čas Vánoc a tedy i čas na vánoční příběh. Byla jednou jedna učitelka, říkejme jí Ester. Učila hudební výchovu v 6.B. Právě se ve svém kabinetě chystala na další hodinu, když v tom bez zaklepání přišla třídní učitelka 6.B: „Tohle jsi už teda vážně přehnala!“
Nedávno jsem se dostal na přednášku How Singapore Education Prepares Young People for 21st century Dr. Lai Cheng Lim, která dlouhodobě pracuje v singapurském školství, kde byla učitelkou, ředitelkou několika škol, zastávala několik vedoucích pozicí na Ministerstvu školství. Podílela se na několika významných reformách tamního školského systému. Studovala mimo jiné na Cambridge University a University of London. A nejen že ve školství pracuje, ale také pro něj dýchá a je ze své práce nadšená.
Hodně se mluví o tom, jak by dnes školy měly vypadat. Mladší generace by zaváděla do škol tablety, někteří by zase radši aktivnější výuku v podobě projektů, jiní prosazují Montessori principy, a potom je tady celá generace zasloužilejších učitelů, kteří by ty všechny naivní progresivní lidi nejraději zakázali, protože jejich vlastní styl výuky jim vyhovuje.
To všechno jsou jistě zajímavé názory a přístupy, nicméně myslím, že už je trochu nuda se neustále vrtat v problémech současnosti. Já si dnes kladu úplně jinou otázku. Jak by měla vypadat škola pro 19. století, pro dobu průmyslové revoluce?
Tuto otázku jsem dneska dostal, a to s vážnou tváří a navíc od člověka, jehož náplní práce je momentálně přesně to. Předcházel tomu můj skromný popis toho, jak chci napůl pracovat ve vlastní firmě a napůl učit někde na střední škole.
Ano, změnit školní systém, to je něco, o čem sním potají už dlouhá léta. Gympl byl pro mě z mnoha důvodů utrpením, byť byl na české poměry silně nadprůměrný.
Zhruba před měsícem jsme se spolu s naším týmem Levebee (já, Michal Zwinger a Šimon Rozsíval) a mým kamarádem Martinem Egrtem zúčastnili soutěže PragueHacks, hackathonu nad otevřenými daty Prahy. Hackathon je soutěž ve vytvoření nápadu, služby či aplikace během omezeného času, v tomto případě 48 hodin.