Ve Finsku žáci pracují s technologiemi už od první třídy. V první a druhé třídě jde hlavně o základní dovednosti, bezpečné používání software, vyhledávání informací na internetu nebo interakce s ostatními přes internet. Ve třetí až šesté třídě se děti navíc učí psaní, focení, natáčení nebo tvorbu videa. Jedním ze samostatných cílů Finského kurikula je práce s ICT. Každý učitel by měl zařadit práci s ICT do různých předmětů.

---

Další díly seriálu:
Finské školství a ICT 1: Informační systémy
Finské školství a ICT 2: Práce ICT metodika
Finské školství a ICT 4: Spolupráce, podpora a profesní rozvoj učitelů

---

Tiina uvedla příklad jednoho učitele, kterého sleduje. V jeho hodinách žáci tvoří svůj osobní blog o vlastním učení (metakognice patří k významným kompetencím pro 21. století). Jeden den například vyfotí místo, kde se rádi učí, jindy píšou, co se učí. Například jeden žák může psát o žonglování. Co mu jde, co nejde, jak postupuje dopředu. U Tiiny ve třídě děti takto začali psát svůj blog ve třetí třídě. Tyto osobní blogy žáků jsou v systému Peda.net, na blog svého dítěte mají přístup jen rodiče a učitel. Některé příspěvky ale učitel může nasdílet ostatním žákům ve třídě. Veřejně se blogy nesdílí.

V novém školním roce vešlo v platnost nové kurikulum, které už na první stupeň přivedlo programování. V první třídě se začíná bez počítačů. Děti se programují navzájem – dávají si příkazy: „udělej krok, otoč se doprava“. Například takto hledají poklad. Další aktivitou je programované kreslení. Jeden žák programuje druhého a ten musí kreslit podle jeho pokynů.

V další fázi děti programují jednoduché roboty – Blue-bot a Sphero ball. Tiina mi ukazovala videa, kde dětmi naprogramovaní Blue-boti hráli proti sobě hokej, jindy synchronizovaně tančili, nebo procházeli ostrov s pokladem. Kromě toho pracují se stavebnicemi LEGO.

Samotné programování na počítači zde v Tiinině škole začíná ve třetí třídě v prostředí Scratch Junior, v páté třídě už přejdou na klasický Scratch. Tiina řekla, že míra programování v hodinách záleží do velké části na každé škole a jednotlivých učitelích. Její syn, který chodí na jinou školu do 5. třídy, se učí programovat každý týden na iPadu v aplikaci LightBot (první tři lekce jsou dostupné na webu zdarma). Dále také Tiina používá stránku Code.org, kde se její žáci učí programovat s Angry Birds.

Co se týče vybavenosti technologiemi, není na tom škola nijak zázračně. Jejich škola má jednu počítačovou učebnu, která se ale v době rozhovoru rekonstruovala. Je k dispozici 28 iPadů pro celou školu, plus dalších osm má k dispozici Tiina pro svoji budovu, ve které je jen několik tříd. Jak tedy naplňují všechny počítačové aktivity opravdu nevím, nejspíš mi něco uniklo. A žáci jsou zřejmě zvyklí pracovat na jednom zařízení ve více lidech. Bohužel jsem se už nezeptal, zda si žáci mohou nosit vlastní zařízení, případně jestli mohou při výuce používat své chytré telefony.

V pátých třídách se škola zapojila do pilotního projektu, ve kterém každý žák dostal notebook, a vůbec se zde nepoužívají papírové učebnice, všechny jsou zdigitalizované. Notebooky částečně hradila škola, částečně na ně dostali peníze z projektu, nicméně notebooky zůstávají majetkem školy, takže žáci je musí na konci studia vrátit (to znamená po dokončení šesté třídy). Navíc bylo v regionu Jyväskylä rozhodnuto, že všechny školy budou od dalšího školního roku pořizovat iPady nebo notebooky pro všechny žáky ve 3. a 7. třídě. Žáci si budou nechávat tato zařízení u sebe a vrátí je opět až na konci docházky.

V hodinách švédštiny, kterou Tiina učí v šesté třídě, používají digitální učebnici, která umožňuje učení vlastním tempem žáka. Žáci se sami učí nová slovíčka, mohou vyplňovat různé kvízy, cvičení a další aktivity, a učitelka zde jen obchází jednotlivé žáky a pomáhá, když je potřeba (tzv. personalizace).

Když vše shrnu, oproti nám si Finové velmi silně uvědomují klíčovou roli informačních technologií a učí žáky práci s nimi velmi brzy. Technologie prostupují výukou všech tříd a předmětů. Navíc od posledního roku začali všechny žáky učit základy programování a algoritmizace jako samostatnou dovednost. Vše výše zmíněné ale závisí na tom, jak jsou učitelé schopní s technologiemi pracovat. A ve Finsku schopní jsou. Není to samozřejmé to náhoda, učitelé zde jsou systematicky na změny připravováni a mají velkou technickou i metodickou podporu od kolegů ve škole. Ale nejen od nich. A o tom se dozvíte v posledním díle.

---

Další díly seriálu:
Finské školství a ICT 1: Informační systémy
Finské školství a ICT 2: Práce ICT metodika
Finské školství a ICT 4: Spolupráce, podpora a profesní rozvoj učitelů