Zdá se vám to šílené? Mně taky. Ale je to tak. Masivní otevřené online kurzy, zkráceně MOOC (Massive Open Online Courses), jsou fenoménem dnešní doby. O co jde? Jde o převedení tradičních vysokoškolských předmětů do online formátu, kdy obsah výuky, nejčastěji ve formě videí, je poskytován online široké veřejnosti, velmi často zcela zdarma.
Trauma adventního věnce
Je čas Vánoc a tedy i čas na vánoční příběh. Byla jednou jedna učitelka, říkejme jí Ester. Učila hudební výchovu v 6.B. Právě se ve svém kabinetě chystala na další hodinu, když v tom bez zaklepání přišla třídní učitelka 6.B: „Tohle jsi už teda vážně přehnala!“
Jak singapurské vzdělávání připravuje mladé lidi na 21. století
Nedávno jsem se dostal na přednášku How Singapore Education Prepares Young People for 21st century Dr. Lai Cheng Lim, která dlouhodobě pracuje v singapurském školství, kde byla učitelkou, ředitelkou několika škol, zastávala několik vedoucích pozicí na Ministerstvu školství. Podílela se na několika významných reformách tamního školského systému. Studovala mimo jiné na Cambridge University a University of London. A nejen že ve školství pracuje, ale také pro něj dýchá a je ze své práce nadšená.
Včelka.cz – pomáháme dětem zvládat čtení
Už více než rok pracujeme s naším týmem z Rozečtise.cz na projektu jménem Včelka a rád bych konečně vysvětlil, o co se přesně jedná. Ve zkratce jde o webovou aplikaci pomáhající dětem, které mají problémy se čtením, především pak dětem s dyslexií a podobnými poruchami učení.
Jak by měla vypadat škola pro 19. století?
Hodně se mluví o tom, jak by dnes školy měly vypadat. Mladší generace by zaváděla do škol tablety, někteří by zase radši aktivnější výuku v podobě projektů, jiní prosazují Montessori principy, a potom je tady celá generace zasloužilejších učitelů, kteří by ty všechny naivní progresivní lidi nejraději zakázali, protože jejich vlastní styl výuky jim vyhovuje.
To všechno jsou jistě zajímavé názory a přístupy, nicméně myslím, že už je trochu nuda se neustále vrtat v problémech současnosti. Já si dnes kladu úplně jinou otázku. Jak by měla vypadat škola pro 19. století, pro dobu průmyslové revoluce?
Jakou roli by měl dnes mít ve škole tělocvik?
Tělocvik je jedním z těch předmětů, které buď milujete, nebo nenávidíte. Záleží typicky na vašem BMI a vašem tělocvikáři. Od mnoha lidí slýchám, jak je tělocvik nebavil, že se pořád hrál fotbal nebo volejbal nebo basketbal, že se nic nedělalo, že se toho dělalo moc, že se toho dělalo málo… Spousta žáků si dokonce nechá od rodičů napsat osvobození z tělocviku.
Mě tělocvik většinou celkem bavil, především proto, že mi šel a protože jsme často hráli fotbal, můj mateřský sport. S přibývajícím věkem mi ale i přesto čím dál tím víc přijde, že se tělocvik úplně míjí účinkem.
V patnácti už můžeš být dospělý
Moje babička měla první dítě, když jí bylo 19. Aspoň myslím. Tehdy to bylo docela běžné. Fascinuje mě, že dneska v 19 letech většinou ještě bydlíme u rodičů, neumíme vařit, prát, nevíme, co je to vydělávat si na chleba, a myšlenka na vlastní děti nás spíš děsí (a v duchu děkujeme vynálezci antikoncepce). Nemluvě o tom, že si teprve jdeme na vysokou, a vlastně často vůbec nevíme, co se životem.
A nechceš změnit celý systém vzdělávání?
Tuto otázku jsem dneska dostal, a to s vážnou tváří a navíc od člověka, jehož náplní práce je momentálně přesně to. Předcházel tomu můj skromný popis toho, jak chci napůl pracovat ve vlastní firmě a napůl učit někde na střední škole.
Ano, změnit školní systém, to je něco, o čem sním potají už dlouhá léta. Gympl byl pro mě z mnoha důvodů utrpením, byť byl na české poměry silně nadprůměrný.
PragueHacks – otevřená data a Naše školy
Zhruba před měsícem jsme se spolu s naším týmem Levebee (já, Michal Zwinger a Šimon Rozsíval) a mým kamarádem Martinem Egrtem zúčastnili soutěže PragueHacks, hackathonu nad otevřenými daty Prahy. Hackathon je soutěž ve vytvoření nápadu, služby či aplikace během omezeného času, v tomto případě 48 hodin.
Největší problém dnešního školství
Na začátek chci poděkovat každému, kdo reagoval na můj první článek o školství, moc si vážím všech sdílení i komentářů. Fakt jsem cítil, že to má smysl a povzbudilo mě to psát dál. Co jsem hlavně pochopil je, že musím články zkrátit. S tím nemám problém, tím rychleji to napíšu. Pojďme tedy rovnou k věci.
Tak co myslíte, co je největším problémem dnešního školství v ČR? Špatní učitelé? Morální rozklad? Nefunkční rodiny? Všechno jsou to problémy. Rád si pročtu všechny vaše komentáře, co je tím úhlavním problémem. Ale jelikož píšu teď já, tak využiju právo majitele blogu a uvedu jen a pouze názor svůj. Chvilka napětí … jsou to peníze. A to hned ve dvou rovinách. Dnes o té první.
Učitelský plat
Ano, tím nej nej nej zlem je podle mě učitelský plat. Středoškolský učitel na státní škole si přijde nejlépe na něco okolo 20 tisíc. Tedy pokud má už něco odučeno. Absolvent má pozici samozřejmě horší. Navíc, do platu se nepočítá žádná domácí práce. Což velmi znevýhodňuje učitele, kteří hodně zadávají domací úkoly nebo písemky, jako jsou češtináři a matikáři. K tomu příprava hodin, vyhledávání informací, přípravy jiných akcí, třídnické záležitosti… Kromě práce doma jde samozřejmě hlavně o učení. Tedy práce s lidmi, která je obecně velmi náročná, ovšem práce s teenagery je ještě úplně jiná liga.
Jak jsem psal minule, role učitele je neuvěřitelně důležitá a zodpovědná. Byť jsem tomu nechtěl moc věřit, žáci se o učitelích baví a řeší je hodně, a to jak negativní, tak pozitivní věci (stačí se sem tam zaposlouchat do rozhovorů v MHD :)). Učitel musí otevřít žákovi oči, ukázat mu, co by ho mohlo bavit, nadchnout ho pro svůj předmět, přesvědčit ho, že škola je pro něj skvělá služba a mimo to všechno ho opravdu naučit kreativními způsoby důležité věci z daného předmětu tak, aby je žák v životě uměl použít. Učitel musí být borec, nadšený pro svůj předmět tak, aby ho děcka opravdu žraly.
Tak. Tohle zní skoro nemožně. Ale všichni jsme měli nějakého skvělého učitele, který byl přesně takový. Obvykle jednoho nebo dva, výjimečně i tři. Jsou to takový zvláštní druh superlidí, kteří mají schopnosti i předpoklady být programátory, právníky, doktory, biology, ekonomy či manažery, ale oni se prostě rozhodli dát svůj život učitelství. Upřímně, nechápu je.
Můj děda byl učitel, a myslím, že jsem po něm něco málo podědil. Rád mluvím před lidmi, sem tam jsem něco někomu vysvětloval a bavilo mě to, miluju matematiku a mám pozitivní vztah i k dalším předmětům, a kromě toho mi práce učitele dává výborný smysl. Obdivuju tu práci. Takže víceméně dobré předpoklady na učitele. Ovšem chci mít rodinu, kupu dětí (kupa = 2-4), a upřímně si nedokážu úplně představit, jak se platí nájem, jídlo, oblečení a všechno to ostatní pro dva, natož pro šest lidí, když má člověk k dispozici dvacet tisíc. No a programovat hry je sranda, a když mi za to zaplatí 50 tisíc měsíčně? K čertu se školou… Ale nejsem v tom sám.
Jsem přesvědčený, že na práci učitele odrazuje schopné lidi právě plat. Vlastně o tom lidi často ani nepřemýšlí, protože tím, jak je to špatně placená práce a nikdo to moc nechce dělat, tak se z toho stalo na trhu vysokých škol takové podřadné povolání. Spousta lidí si dá přihlášku na medicínu – a pojistka peďák. Práva – a peďák. Fyzioterapie – a peďák. Nikdy to není – peďák – a práva. Ať si to ten dotyčný vykládá jakkoli, tak prostě ten plat v tom hraje obrovskou roli, stojí za tím vším. Čím váženější povolání, tím větší plat (politici jsou výjimka). Reálně nám však dnes nejtalentovanější učitelé proklouzávají mezi prsty, protože jim jinde zaplatí několikrát víc.
Takže zase moje moudro na závěr. Jak se říká, bez peněz do hospody nelez, a stejně tak, za 20 tisíc superčlověka neseženeš. A že ve školství jsou superlidi třeba. Věřím, že by jednou z našich politických priorit mělo být přesunout do školství a konkrétně na platy učitelů více peněz, a to ne jen stovky navíc, ale tisíce navíc. Tady nejde o nějaké pohodlí, životní jistoty. Tady jde o budoucnost národa. O konkurenceschopnost, o naději, o sebevědomí, o hodnoty. Jde o hodně.
Příště bych rád pokračoval v tématice peněz, takže uvítám všechny vaše příspěvky na tohle téma a budu moc rád, když budete sdílet (minule jste mi udělali velkou radost – překonali jste rekord hned třikrát!). Jako bonus pro ty, co se pročetli až sem, vám dávám motivační video, proč nechodit za školu. Díky za něj Jožkovi V. – Užívejte si svobodu