Tělocvik je jedním z těch předmětů, které buď milujete, nebo nenávidíte. Záleží typicky na vašem BMI a vašem tělocvikáři. Od mnoha lidí slýchám, jak je tělocvik nebavil, že se pořád hrál fotbal nebo volejbal nebo basketbal, že se nic nedělalo, že se toho dělalo moc, že se toho dělalo málo… Spousta žáků si dokonce nechá od rodičů napsat osvobození z tělocviku.

Mě tělocvik většinou celkem bavil, především proto, že mi šel a protože jsme často hráli fotbal, můj mateřský sport. S přibývajícím věkem mi ale i přesto čím dál tím víc přijde, že se tělocvik úplně míjí účinkem.

Je naprosto zřejmé, že pravidelný pohyb je zdravý, zlepšuje náladu, nabíjí energií a dobře se u něj „čistí hlava“. Na tomto se shodne pravděpodobně každý. Ne každý se však pravidelně hýbe. Velkou roli jistě hraje uspěchanost doby a nedostatek volného času, ovšem pro spoustu lidí je zkrátka sport něčím nepříjemným. A začíná to už ve škole.

Škola je konkurenční a soutěživé prostředí. To je zkrátka fakt. A pokud vám příroda nenadělila talent a fyzické předpoklady, pak právě z toho důvodu vám tělocvik být příjemný nemohl. Nejen špatné známky z kotoulu či běhu, ale také pocit neúspěchu, posměch spolužáků, to vše se nám v raném věku zapisuje hluboko pod kůži. Soutěž, kdo doskočí nejdál, kdo udělá nejvíc shybů, kdo dá nejvíc gólů.

Nejen špatné známky z kotoulu či běhu, ale také pocit neúspěchu, posměch spolužáků, to vše se nám v raném věku zapisuje hluboko pod kůži.

No a druhým problémem je jednoznačně obsah výuky. Stereotypní výuka, nácvik pohybů, které už v životě znovu dělat nebudeme (nebo jste už někdy po škole dělali kotoul vzad či skok přes švédskou bednu?), ale především malý rozsah nabídky sportů. To jsou asi typické nešvary.

A když jseš tak chytrej, tak jak by se to teda mělo učit?

Samozřejmě jde jen o můj skromný názor, nicméně nějaké ty nápady mám. Především si myslím, že pro to, abychom se začali pravidelně hýbat, musíme nejprve objevit takový sport, který nás bude bavit. Začít něco nového pravidelně dělat je ukrutně těžké, ale začít pravidelně dělat to, co nás nebaví, je prakticky nemožné. Po týdnu, nejpozději po měsíci nás to přejde.

Každý sport je jiný a najde si trochu jiné příznivce. Pokud vás nebaví žádný sport, pak jich pravděpodobně neznáte dost. Zkoušeli jste už jógu, slack line, pilates, ultimate frisbee, lezení, nějaké bojové umění, veslování, kinball? Některé sporty lze dělat o samotě, některé jsou týmové, a člověk je tak omezený dostupností a lidmi. Každému ale vyhovuje něco jiného.

Pokud vás nebaví žádný sport, pak jich pravděpodobně neznáte dost.

Učitel by dle mého názoru měl sám zkoušet co nejvíce sportů a být neustále otevřený novým věcem. Trendy se neustále mění, přicházejí stále nové a zábavnější sporty. I ty klasické jsou samozřejmě zábavné, každý ale trochu jinak. Důležité je ukázat onu zábavnost daného sportu, kterou mnohdy na první pohled člověk neodhalí, nicméně určitě tam je, o tom jsem hluboce přesvědčený. Jinak by onen sport přeci neexistoval, kdyby nikoho nebavil, že? Především by ale učitel u každého sportu měl dát návod, jak jej začít provozovat, kontakt na klub v okolí, e-shop s potřebami, sportoviště v okolí, odkazy na facebook skupiny či webové stránky věnované danému sportu.

No a když se nad tím tak zamyslím, učitel by se měl v podstatě stát prodejcem, který má za úkol „prodat“ každému svému žákovi alespoň jeden sport. To také znamená vytvořit prostředí, ve kterém každý může začít pocit úspěchu, týmového ducha a pocit spojení, který může nastat jen při sportu. Předvést každý sport v tom nejlepším světle.

Ano, důležitým aspektem je také samotný pohyb během tělocviku, aby se děti pravidelně hýbaly, především když je k tomu doma nikdo nevede. To mi přišlo ale natolik samozřejmé, že nemá ani smysl nad tím ztrácet čas.

A to je vše, děkuji za přečtení. Jakou má podle vás mít tělocvik v dnešní době roli? Budu rád za názor váš i za komentář k názoru mému!