Dnes jsem narazil na video písně „You“ z nově vydaného alba kapely Gungor. Kromě krásné cellistky a klasicky zajímavé hudby, se mi moc líbí i text, protože se celkem hezky prolíná s mojí vlastní duchovní poutí.

Gungor byli a dosud jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel. Objevil jsem je v křesťanském světě. Jejich první dvě alba byla čistě křesťanská, ale jejich hudba byla krásná a zajímavá, a hodně vybočovala z křesťanského středního proudu, a i přesto (nebo možná i díky tomu) si získala v křesťanských kruzích velkou popularitu.

Co se však nestalo. Gungor, kapela tvořená manželi Michaelem a Lisou Gungor a různě se měnící sestavou hostujících hudebníků, postupně z jednoznačně amerického protestantského směru začala vybočovat. Jejich texty přešly z uctívání Boha s velkým „B“ do pochybování, hledání… Tak nějak mě ta hudba provázela. Michael navíc svoje myšlenky promítal nejen do textů, ale také na svůj blog.

You je tak nějak jeho vlastní příběh. Michael v něm zpívá k onomu jedinému „Bohu“, který, stejně jako v případech mnoha jiných lidí, během let měnil podoby, jména, vlastnosti. Od naivní dětské představy po přijetí Ducha svatého, po pochybování a zklamané přesvědčení, že Bůh je vlastně on sám, nakonec dochází k dnešku, kdy je pro něj Bohem nejen Bůh křesťanský, ale i Ježíš, Brahman, Učitel.

Pro mě je tím Bohem dnes Dobro. Nechci ho teď definovat ani nijak pojmenovávat, ale pokaždé, když vidím skutek nezištné laskavosti, štědrosti, ochoty, boje proti nespravedlnosti, vidím zase toho Boha, kterého jsem vídal jako toho křesťanského.

You were there
Every broken heart and tangled care
Jesus, Teacher, Brahman Light
Son of God and Source of Life
And it’s always only you

Jména se mění, ale byl jsi to vždycky Ty.