Od konce srpna do prosince 2017 studuji ve Finsku přes program Erasmus+. Hodně lidí se mě ptá, jak to tu vypadá, jak se tu žije, jaké je zde školství a tak podobně. Místo jednoho dlouhého článku (který jsem chtěl psát, ale nemohl jsem se dobrat konce) jsem se rozhodl udělat seriál více článků zaměřených na více aspektů Finska. Tady je první díl.

Program Erasmus+ umožňuje každému vysokoškolskému studentovi Evropské unie strávit jeden až dva semestry během každého stupně studia (bakalářský, magisterský, doktorský) studiem na zahraničí univerzitě. Vždycky jsem chtěl žít alespoň nějakou dobu v zahraničí, jen se k tomu dosud nenaskytla vhodná příležitost. Ve chvíli, kdy jsem začal studovat Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a po prvním semestru si začal uvědomovat, že Erasmus se mě už za rok nebude týkat, rozhodl jsem se tuto příležitost nenechat utéct. Program je štědře dotován Evropskou unií, ta je placena z našich daní, takže by byla v podstatě ztráta peněz na Erasmus nevyjet.

Kam na Erasmus? Každá katedra naší fakulty (ty jsou rozděleny více méně dle školních předmětů, tedy matematika, český jazyk, chemie atp.) měla smlouvu s několika zahraničními univerzitami. Ovšem z katedry matematiky a ICT, pod kterými jsem si mohl vybírat, mě žádná univerzita nenadchla. Po dlouhém přemýšlení a prohlížení ostatních kateder mi to najednou docvaklo – musím jet do Finska! Finsko je již dlouho opěvovanou zemí, co se vzdělávacího systému týče. Jejich výzkum vzdělávání patří ke světové špičce a tamní žáci se pravidelně umisťují na předních příčkách žebříčků jako je PISA či TIMSS. O Finsku jsem slyšel již mnoho historek a teorií, co přesně stojí za jejich úspěchem, upřímně jsem však netušil, kolik je na tom všem pravdy. Chtěl jsem časem Finsku věnovat více zájmu, v tento moment mi najednou došlo, že právě do Finska chci jít studovat a poučit se o jejich vzdělávacím systému přímo na místě.

Abych se do Finska dostal, musel jsem lehce nahackovat systém a přihlásit se přes jinou než vlastní katedru. Spolupráci s Finskými univerzitami mělo hned několik kateder, ovšem některé programy byly úzce zaměřeny například na jazyky, mě však lákalo vzdělávání obecně. Vylučovací metodou zbyly dva programy a nakonec padla volba na Katedru chemie, která má smlouvu s University of Jyväskylä, největším městem středního Finska.

Celý proces přihlašování a zařizování byl velmi výživný a vystačil by na vlastní článek. Zkráceně, většina zodpovědných lidí se mi snažila pomoci, ale velmi často se jejich informace lišily, nevěděli si se mnou rady a několikrát jsem si už myslel, že vyjet nebudu moci. Na finské straně naopak bylo vše přímočaré, jednoduché vyplňování přes internet a několik přehledných emailů a žádné problémy. Nakonec vše dobře dopadlo.

Na co se připravit, když jedete do Finska? Všechno bude pekelně drahé. Dopředu jsem nevěděl, jak vysoké stipendium Erasmus přizná, jelikož výše částky se rok od roku liší. Ještě před odjezdem jsem ale musel platit několik věcí – poplatek Studentské unii (75 eur), záloha za kolej (300 eur), letenku (cca 100 eur) a dále jsem věděl, že za kolej budu platit 250 eur měsíčně, přibližně 6500 Kč. Kromě toho stojí vše ve Finsku zhruba dvakrát více. Nakonec mi bylo přiznáno stipendium 500 eur na měsíc.

V ČR jsou pro Erasmus+ stipendia tři „tarifní pásma“. Základní stipendium začíná na 300 eurech pro levnější země (Maďarsko, Polsko, Rumunsko…), 400 eur je pro dražší země (Belgie, Nizozemsko, Španělsko…) a 500 eur pro ty nejdražší (Skandinávie, Francie, Velká Británie) – podrobný seznam pro letošní rok najdete např. zde. Myslím, že tato částka pokryje zhruba 80 – 90 % mých nákladů, což je perfektní. Později jsem zjistil, že naše země je k nám poměrně štědrá, někteří spolužáci z Německa dostávají jen 250 eur na měsíc, jiní 400 eur na měsíc. Nemůžu si stěžovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *